Download menu

Hodnocení uživatelů: 1 / 5

Aktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Takže jsem dostal přiděleno startovní číslo 24 a pár instrukcí ohledně výbavy motorky,obutí a samotného závodu.
Představu o závodu jsem měl již z mé účasti na XL rallye a z poutavého čtení od Klasiky a pár vyprávění z minulého roku.
Přes léto jsem na DRakovi skoro neseděl(od Strakonic až do posl. víkendu o prázdninách). První víkend v září jsem nazul špunty a jel se trochu otrkat do místních lesíků a na polní cesty,kterých je v mém bližším i vzdálenějším okolí dost. Z prvních kilometrů v terénu jsem zrovna radost neměl-je vždy znát delší pauza mezi výlety do terénu,ale postupem ujetých kilometrů se moje pocity zlepšovaly(myslím,že i jízda byla lepčejší). Taky jsem se byl sklouznout s Pivčou a Fandou a to už jsem se cítil o hodně lépe.
Týden před závody jsem přezul přední a zadní pneu a tak trochu se těšil,že alespoň trochu sprchne a bude trať trochu vlhká a podajná a že nové pneu budou využity,ale sucho přetrvávalo dále. U nás sice ze čtvrtka na pátek pršelo vydatně,ale v okolí Jičína,kde se akce měla odehrávat sprchlo minimálně a taky se to na trati posléze ukázalo jako jedna z překážek.
V pátek ráno už jsem měl tu správnou předstartovní horečku a tak jsem se domluvil v práci a po obědě zmizel naložit DRaka do dodávky,sbalit potřebné propriety a vyrazit směr Jičín. Cesta probíhala standartně-několik objížděk,změn směru,jedno přejetí odbočky a menší zdržení,ale že jsem měl mapu,tak vše nebylo tak hrozné. Až jsem byl trochu nesvůj,že cesta probíhá tak v poho. Medvěd taky frčel,jak měl a tak jsem po asi dvou a půl hodinách dorazil do kempu Sklář,kde byl umístněn štáb akce. Dorazil jsem mezi prvníma a tak jsem čas,který zbýval do večeře a nějakého drobného seznámení prokecal s Klasikou nebo se byl podívat po okolí. Pak začínala přijíždět větší část závodníků,kemp se začínal pomalu zaplňovat a my dostali příkaz přistavit motorky na přejímku. Technik omrknul doklady,výbavu motorek i jezdců,dostali jsme lístek na jídlo,jezdeckou kartu, startovní číslo a mohli jsme se věnovat svým věcem. DRaka jsem naložil zpátky do dodávky,aby nenavlhnul,dal tři pivka a něco okolo 20.30 jsem už byl ve spacáku a pomalu usínal.
Ráno po probuzení hned na snídani,nazout boty,chrániče,vyndat moto z dodávky,dotankovat a rychle na rozpravu. Tam nám Hajný trochu osvětlil nástrahy trati,různé drobnosti,které nám měly pomoci při samotné jízdě. Ale čas běžel dost rychle,tak to posléze vzal hopem a už jen k motorkám. Mezitím taky dorazil Láďa,celý zmrzlý slezl z motorky,ale jako rampouch nebyl. Sluníčko začalo pomalu vylézat a tak se rychle rozehřál. Já měl chvilinku problém s nalezením klíče od motorky,ale nakonec v jedné z kapes kalhot se našel. První motorky začaly vyrážet na trať přejezdu k ostrému startu. Dostali jsme první stránku itineráře,podle které jsme se měli přesunout na několik km vzdálený start. První tři okénka byla dost srozumitelná,ale na čtvrtém jsem trochu přejel a už to začlo. Bloudění jako hrom. Naštěstí jsem se chytil jednoho kluka,který sedlal jedno z mála DR SE a vyvezl jsem se s ním ke startu. Po srovnání a zapsání do karty jsme mohli vyrazit na první šotolinku a pak do lesíků. Na prvním okénku (parkovišti) stál Láďa a ukázal na odbočku na šotolinovou cestu,já zatočil a Láďa vyrazil za mnou. Nějak jsem se nemohl chytit a srovnat se čtením itineráře,sledováním ujetých kilometrů a hlídáním cesty před sebou a správných odboček. Trvalo mně to zhruba stránku itineráře,než jsem se dostal do tempa a správného čtení a jízdy. To už jsme se dostali,ale také do lesů. Spojovací cesty mezi polníma a lesníma cestama vedly po asfaltu,ale bylo ho docela málo. Když jel jezdec sám,tak ani nevnímal,jak se za ním po polních cestách práší,ale pokud sám dojel nebo byl předjet někým jiným,tak jsme si prachu užili až dost. Některé úseky byly opravdu až nebezpečné,pokud jsme se chtěli držet toho před sebou blízko zadní gumy. Ale ne vždy ten,který jel přede mnou jel tu správnou cestu,tak se jezdec většinou musel spolehnout na sebe. Na trati jsem se potkával se spoustou motorek a jezdců ze Slovenska,až nakonec s jedním,který sedlal skoro nové XT,jel skoro polovinu soutěže. Nefrčel sice nějak rychle,ale za to jsme si vyhověli s navigací. Ještě se s náma svezl Uwe na SE a Petr na KTM 990. Frčeli jsme takto ve čtyřech dost kilometrů,taky jsme spolu dobře zakufrovali. Ale nějak nám to slušně jelo,střídaly se lehčí úseky(asfalt,polní cesty) s těžšíma(lesní cestičky,sjezdy,výjezdy,odkloněné loučky ve stínu,kde se držela vlhkost) až po ostřejší(kamenité a kořenité výjezdy). Vybavuji si,že jsem jel v tu chvilku první po mokré lesní pěšince podél potoka-nějak jsem nestihnul sledovat počítadlo,držel jsem se vyjetých stop a tak jsem si na poslední chvilku všimnul odbočky vlevo přes potok. Plné brzdy,ale ne abych sebou na mokru fláknul,otočka a chvilku počkat,až mě pustí piloti,kteří se valili za mnou dolů do potůčku a pak výjezdem nahoru. Koutkem oka jsem zahlídnul Klasiku s kamerou,tak jsem se připravil na horší úsek a abych si neudělal ostudu před diváky. Potůček nebyl ještě rozhrabaný a voda natahaná na kořeny a tak výjezd jsem dal v poho. Po výjezdu už jsem se raději soustředil na obrázky a počítadlo,ikdyž by se mně lépe jelo podle šipek,ale navigační soutěž je o navigaci a počítání ne o letu mezi mlíkem nebo šipkách.Pak se pokračovalo dále až pod další lesní cestu,která směřovala vzhůru. První část výjezdu byla po po tvrdší hlíně(jílu),ale čím byl výjezd blíže konci,tak se podloží zhoršovalo,až byly pod koly už jen uvolněné placaté kameny a prach. Malinko mě to v levé zatáčce rozhodilo,ale ustál jsem to a musel trochu prospojkovat,ale bez ztráty květinky dojel až na vrchol,kde byla první kontrola. Počkali jsme na sebe navzájem,rychle si sdělili zážitky z výjezdu,dostali razítko do karty a mohli pokračovat dál. Následoval prudší sjezd dolů mezi vymletýma kolejema od vody,tak jsme museli dávat dobrý pozor,aby se nám do některé koleje nesmeklo přední kolo,to by pád následoval skoro na sto pro. Nějak nám to spolu ve čtyřech vyhovovalo,jak po stránce navigace i jízdy. Chvilku jsme museli na Uweho čekat(to když se seznamoval s mokrem na loukách) nebo nás statečně doháněl,když byl moc rychlý a profrčel odbočku a někdy nás zase honil rychlou jízdou,ale vše bylo v poho,až do jednoho kamenito kořenového výjezdu. XTčko jelo první a před ním lehnul nějaký jezdec a on musel v kopci zastavit. My s Uwem a Petrem jsme jeli s trochu odstupem za ním,tak jsme se stačili uhnout vlevo a největší kořen a trápení jsme minuli a kopeček jsme vyjeli bez problémů. Nahoře jsme se vydýchávali a Slovák nějak nejel a tak jsme se dohodli,že pojedeme dál a vyslali Petra na KTM jako prvního. Nějak v něm bouchly saze a on vyrazil jako dráha,ale po cca 200 m trefil hlubokou díru s kořenem přes stezku a následoval katapult na strom. Odneslo to naštěstí jen přední kolo a ne kosti pilota.Vrátil jsem se dolů k výjezdu,kde stál fotograf a ten Petrovi zavolal pomoc(nakonec dojel do kempu po ose-na vypůjčeném kole mimo pořadí). XTčko ještě stálo pod kořenem a tak jsem mu pomohl tento obtížný úsek vyjet zabráním za přední vidlici. Poté jsme už frčeli pouze ve třech. Sice jsme ještě jednou trochu sjeli mimo trasu,ale to už nebyla taková ztráta,horší bylo,že Uwemu došel benzin,měl sebou na nosiči lahev s dvěma litry,které nalil do nádrže a mohli jsme pokračovat dále. Po kilometru jízdy po silnici se objevila benzina,kde dotankoval on i XTčko trochu benzinu. Já byl ještě v poho,ale taky jsem raději dolil 2 litry,které jsem měl sebou v plastových lahvích. Vyrazili jsme dál,vjeli opět do lesa zamaskovaným sjezdem,mastili po lesní písčité cestě,kde jsme trochu ztratili orientaci a Uwe nám trochu poodjel a tak jsme do cíle jeli pouze ve dvou. Jeli jsme už na jistotu,už mě nesloužily ruce,tak jako na začátku,ale ještě nebyla krizovka. Sjezdy se střídaly s výjezdy a lesníma cestama a najednou koukám,že se řítíme po jílovité cestě směrem dolů a pod koly jsou 50 cm rygoly a vymleté koleje od vody. Nic moc skoro ke konci a se zbytkem sil v rukou a nohou. Zase po stranách diváci a fotografové,tak se spustit opatrně a neudělat srandu pro diváci a Klasiku,která stála zase na kukačku dole. Oba jsme to zvládli bez držky,ale na jistotu. Pak už jen následoval kamenitý výjezd v lese a přebrodit bahno na loučce a polňačky a pár km po asfaltu a najednou už jen dvě okénka v itineráři a cíl u benzinky. Po cca 6ti hodinách a 190 km v sedle jsem dorazil do cíle. Dotankovali jsme benzin doplnili tekutiny,podebatovali o trase a vyrazili do kempu po asfaltu. Láďa byl i u cíle a jel s náma do kempu. Cestou první nějak minul správnou odbočku na Jičín a tak jsem se sám otočil a vracel se přes město na správnou cestu do kempu.


Po dojetí jsem se převléknul,naložil DRaka do dodávky,rozloučil se s Láďou,který se chystal na Moravu na setkání a pak už jen vyprávění a hodnocení akce se spolujezdci,samozřejmě,že ne na sucho. Každý z nás se shodnul,že trať byla vybraná pečlivě a s citem. Hajný s Klasikou a organizátory odvedli kus práce. Díky. Večer následovalo vyhlášení výsledků-já překvapivě zase nestál na bedně. Vyhlásili pouze první tři z každé kategorie a tak zatím nevím,na jakém místě jsem dojel,ale zase to není až tak důležité. Projel jsem se parádně a bez úhony,což nemůžou říct dva piloti-jeden s otřesem mozku a druhý se zlomeným kotníkem.
Ráno jsem vstával dost pozdě,kemp byl už skoro prázdný. Po doplnění tekutin a zahnání hladu a také po rozloučení s Hajným a Klasikou jsem se vydal na cestu domů. Ještě jsem se zastavil v Rabakově na kukačku v místním muzeu motorcyklů Jawa. Již jsem tam jednou před asi šesti roky byl a tak jsem byl zvědav,co se za tu dobu změnilo. Přibyla jedna garáž s policejníma motorkama a dvěma auty a taky čtyřma motocykly Jawa 90. Ale již se staví nové prostory pro vystavení všech exponátů Jawek,které jsou ještě schovány pod plachtou. Za návštěvu a podívání toto muzeum jistě stojí,ale asi až po otevření nových prostor. Majitel je vstřícný a sympatický pán,se kterým stojí za to prohodit pár slov.

 

 

Pak už jen následovala cesta dodávkou domů za slunečného počasí,vyložit DRaka,vyprat zaprášené věci,uložit chrániče a těšit se na trochu vody zhůry na lesní a polní cesty a na nějakou podobnou akcičku.   

Komentáře   

+1 #4 Sniper 2009-10-06 12:56
pekny pane ;-)
+1 #3 pazhaut 2009-10-04 20:24
martin no fakt dobry ,, tesim se az se setkame
+1 #2 Martin 2009-10-02 14:07
Díky. :D
Další foto je na www.motoraj-rallye.cz v sekci fotogalerie 2009
+1 #1 backmen 2009-10-02 11:54
No musím uznat že seš stejně DOBRÝ pisatel jako jezdec.Tak ať ti to ještě dlouho jezdí :idea: :D

You have no rights to post comments