Po ranním protření očí,jsem zjistil,že se naši zaklínači počasí kupodivu nemýlili a tak jsem vyrazil do garáže pro DRaka. Ještě jsem poslal SMS Martinovi do Strašecí,zda by se mnou nechtěl vyrazit,již si to slibujeme dost dlouho,ale zatim nám to nějak nevycházelo.

Pomalu jsem si připravoval motorku na vyjetí-obligátní kontrola tlaku v  pneu,houkačky,osvětlení,stěračů,povinné výbavy,náplní-vše fungovalo,takže jsem mohl vyrazit. A v tom tel,že bychom mohli s Martinem vyrazit. Domluvili jsme si rande na Slovance u benziny,tak abychom to mohli oba stihnout. Z garáže jsem vyrazil tak akorát,ale Martin na mě musel chvilku počkat,nějak jsem to blbě odhadnul,ale neflákal jsem se ani při oblíkání ani na cestě.

Na místě jsme se dohodli,že sice mám plán vyjížďky,ale že oba bychom měli být po obědě jinde než na motorkách,tak jsme vyrazili na zkrácený výlet do malebného údolí Berounky.

Když jsem montoval roadbook na hrazdu,tak jsem podcenil vibrace jednoválce a tak ke slovu přišly dvě gumy nastříhané ze staré duše. Takže nějaké drobnosti musím dodělat,tak aby sloužil k účelu,ke kterému bych ho rád měl.

Vyrazili jsme směr Lány,Zbečno,kde jsme se mohli pokóknout poprvé na řeku a ze zhora na Zbečno.

                                     

Na malém parkovišti jsme zastavili a musel jsem použít další gumu,neboť hrozila ztráta SPZ,držela pouze na jednom šroubku-odfláknutá předstartovní kontrola,hanba.

Po rychlé opravě a fotce jsme jeli dál směrem ke hradu Křivoklátu. Ale na prohlídku zevnitř tohoto hezkého místa jsme se nechystali. Z minulých návštěv,kdy jsem byl nejen na nádvoří,ale i uvnitř na prohlídce,při různých akcích,které se zde během roku konají,mně toho mnoho v hlavě nezůstalo-myslím letopočty,majitelé atak. Pouze vím,že byl založen ve 12.století a postupem času vylepšován a jako skoro každý hrad několikrát postižen požárem a podobnýma nehodama,ale hlavně chuť opečeného prasátka a horké medoviny před několika léty na podzim. Jó na dobré žrádýlko a pití-na to mě užije.

                                      

Takže tento hrad jsme minuli a dojeli do kempu Višňová,kde jsme si dali malé občerstvení a mohli zase po dlouhé době pokecat.

Musim Martina prásknout,že cestou dělal lumpačiny a velice se bavil driftováním po krajnici,kde byla šotolinka. Ale zase je nutno podotknout,že to měl pod kontrolou a že mu to šlo,narozdíl ode mě který jsem to ani nezkusil. 

Docela mě překvapilo,co tam bylo ještě na asfaltu kamínků a prachu po zimě. Už aby přišel nějaký chcavec,který snad silnice trochu umyje,když to nestíhají naši silničáři.

Z kempu jsme jeli opět podél Berounky až k proslulé hospodě u Rozvědčíka,kde jsme si mysleli,že bude narváno,ale opak byl pravdou. Ikdyž byl čas oběda,tak jsme se pohodlně usadili a po vypití Pita jsme se vrátili zpět na Křivoklát,kde se naše cesty rozdělily a každý jsme jeli,tam kam jsme potřebovali.  Cestou na Křivoklát jsme potkali pár aut,jejichž řidiči si snad mysleli,že jedou po jednosměrné silnici,a tak jsme museli oba dva dávat bacha,aby se z výletu nestal mišmaš s autem. Takže už žádná kochačka,ale pozornost.

Vřele doporučuju všem,kteří si chtějí udělat romantický výlet do těchto končin,s nádherným výhledem nejen na řeku Berounku,ale i na hrady Křivoklát a blíže ku Praze i Karlštejn. Většina cesty vede po cestách lemovaných lesy a je zde krásně za každého ročního období. Asfaltový povrch je zde dosti solidní a tak se dá jet občas i svižně. Možnost přespání je zde docela slušná,je zde dost kempů a penziony se tu také určitě najdou. Máme to sem docela blízko a tak se po ubytování nerozhlížíme,pouze po baště a pití. 

Po rozdělení v Roztokách jsem vyrazil směrem na Beroun,Karlštejn,ale před Karlštejnem jsem odbočil na Svatý Jan pod Skalou,kde jsou také pěkné scenérie a silnice,ale pokud je počasí jako dnes,musí se jet opatrně,neboť po silnici korzují davy tůristů a cyklistů. Cestou jsem málem nedržel levou rukou řídítka,neboť proti jelo spousta motorkářů. Dopoledne jsme potkali snad jen dva a teď jako by se roztrhnul pytel. Bylo už po obědě anebo se po sobotní kalbě vyspali.

Dnešní výlet jsem sice plánoval trochu jinak,ale nakonec i takovýto menší byl fajn. Mohl jsem se projet a pokecat s člověkem,který je stejně postižen bacilem-motorka,navíc vlastnící enduro DR SE,takže velice pěkně strávené odpůldne.

Dáša sice se mnou nebyla-byla s holkama na chatě,ale snad už taky spolu vyrazíme někam dáleji než pouze okolo komína,aby si její zadní část taky zvykla než pojedeme na sraz. Aby už taky mohla přidat pár zážitků(doufám že pouze příjemných) s motorkou.